Zhmotněný sen
Letos se zničeho nic stalo, že moje nohy přestaly snášet klasické boty. Rozbolela mě achilovka a začala jsem se v nich cítit tak nějak svázaně. Po mnoha letech jsem tedy oprášila divoké indiánské mokasíny obšité korálky a začala v nich chodit aspoň do přírody a na doma si uplstila teploučké bačkůrky. Kupodivu jsem neměla žádné příznaky přechodu z tradičních bot a v jednu chvíli se stalo, že nohy samy chytily přirozený styl chůze. Bylo to, jako by se přepnul nějaký zvláštní knoflík a stalo se to v jediný moment. Moc zvláštní chvíle…
Zároveň jsem mnoho týdnů čekala na svoje první bosonohé boty a toužila a toužila. Vlastně to budou možná už roky, od té doby, co jsem uviděla botičky Červené Karkulky z pohádky Tři bratři.
A tady jsou – moje první vlastnoručně ušité botky!
Děkuju, Marti!
