Robi po čínsku
Ještě donedávna jsem výjimečně koupila kvalitní biokuře a zpestřila náš domácí jídelníček nějakým masitým jídlem. Můj muž nikdy maso nejedl a před měsícem se moje nejstarší dcera stala vegetariánkou. Uvidíme, jak dlouho jí to vydrží – předpoklady a zázemí má úplně jiné, než když jsem ve čtrnácti letech začínala já – bez potřebných znalostí, surovin i podpory okolí, ale s pocitem vnitřního odhodlání a odvahy, které si dodnes vážím, i když výsledek nebyl zrovna úspěšný.
Nikdy jsem nebyla zastánkyní náhražek masa a vždycky jsem preferovala spíš úplnou změnu jídelníčku než náhradu masa za něco umělého, co se mu má podobat. Ale vím, jak moje dcera miluje řízky, a tak jsem hledala něco trochu eticky méně problematického než sýr na smažák. V brněnském Rebiu jsem si pochutnala na řízečku z robi natolik, že jsem ho vyzkoušela i doma. Setkal se s úspěchem, a tak jsem zkusila i robi nudličky. Úspěch byl fenomenální, tak sdílím:
Robi nudličky jsem naložila do směsi ze lžíce Shoyu, lžíce japonského švestkového vína (zatím je to teda víc japonské než čínské) :-) , lžíci máčeného škrobu, a půl šálku zeleninového vývaru a nechala cca 20 minut marinovat.
Na pánvi jsem na sucho opražila arašídy.
Na oleji jsem zprudka opekla robi kuličky, pak je vyndala z pánve a orestovala jarní cibulku, plátky česneku a kousky červené papriky, aby stále zůstala křupavá. Přidala jsem zpátky robi, prohřála a na závěr přisypala pražené arašídy.