Přátelství s bylinkami
Takhle vypadá moje bylinkové království na začátku podzimu:
Doma mám namíchané jen směsi na jednotlivé orgány, které potřebují během roku posílit: slezinu a slinivku, ledviny a játra. Všechny ostatní bylinky mají své vlastní skleněné dózy a každé ráno začínám stejným rituálem, kdy podle okolností, nálady v domě, zdravotního stavu a dalších okolostojíčností vědomě namíchám ranní čaj pro celou rodinu. Dnes byl první den za celou sezónu, kdy se mi to nepodařilo. Máme u nás doma transformační období s takovým množstvím změn takové razance, že dnešní ráno se vědomému přivítání dne podobalo jen velmi málo. Dnes byl první den, kdy jsem do čajového pytlíčku za Vašíkova řevu a Haniččina načučeného obličeje narvala první bylinky, které mi přišly pod ruku. Vztek ve mně bublal, já zalila konvici a nad čajem víc nepřemýšlela.
U stolu Eliška povídá: Maminko, dneska je ten čaj výborný, co jsi do něj dala?
Začala jsem matně vzpomínat, které nebohé bylinky dnes musely snášet moje těžké ráno.
Měsíček, meduňka a levandule.
Čaj, jaký jsem ještě žádné ráno nenamíchala.
V duchu jsem poděkovala mým velkým přátelům bylinkám. Nevím, zda bych v domě našla lepšího přítele pro dnešní ráno než jsou tyhle tři balzámy na zjitřenou psychiku.