Polévka z ptačince žabince
Miluji plevely! :-)
Tento krasavec je další zajímavý kuchyňský experiment, který roste všude a zahrádkáři proti němu bojují, místo aby jej ochutnali a jeho lístky s hráškově oříškovou příchutí obohacovali saláty nebo třeba polévky. Nedejte se zmást názvem ptačinec žabinec, který evokuje něco odporného a smrdutého, naopak – je to rozkošná a sympatická bylina, která se uvolila stát se pionýrskou bylinou na úrodnějších půdách, které pokrývá, aby jejich odkrytá hlína nebyla otevřenou ránou maminky země.
Kdyby byl ptačinec okrasnou rostlinou, neměl by snad v délce kvetení konkurenci. Drobné bílé kvítky vykvétají zpravidla od března do května, ale protože rostlina vytváří několik tisíc semen (ve vhodných podmínkách stále klíčících), kvetou porosty žabince téměř celý rok.
Lodyhy (nať) rostliny mají vysoký obsah vitamínu C a E, tříslovin, hořčin a saponinů. Dále tu najdete karotin a minerální soli s obsahem draslíku a hořčíku.
Sbírá se kvetoucí nať od konce dubna a z ní se lisuje šťáva užívaná bez dalších úprav (je účinnější než nálev). Běžné dávkování je kávová lžička šťávy čtyřikrát denně před jídlem.
Naši předkové oplývali bujnou fantazií, a každá rostlina měla spoustu krajových názvů. Z mnoha pojmenování ptačince by tu byly například: hadí pusa, hadí tlama, kozí střevo, kuří mor, lebenec, ptačí salát, a protože si lidová tvořivost občas servítky nebrala, najdeme pro ptačinec i nelichotivé pojmenování pochcaný Honza.
(www.abecedazahrady.cz)
Do polévky jsem dala na olivovém oleji osmaženou cibulku, kořenovou zeleninu a brambory, zahustila pohankovými vločkami a vařila do změknutí. Po uvaření jsem přidala nakrájený ptačinec. Odvážnější si mohou polévku nechat v této pestrobarevné podobě, rýpalům a podezíravým jedincům je možno polévku rozmixovat a posypat třeba parmezánem. Talíře budou zaručeně vymetené… :-)
