Bylinné receptury pro pokročilé
Sběr květů a listů je prakticky u konce, nastává čas plodů a po nich kořenů.
Chystám se na hlohy a výrobu nepřekonatelného hlohového chutney, šípky a bezinky. Z těch mám v plánu uvařit marmeládu, šťávu i likér. No a samozřejmě trnky, protože likér z loňska byl fantastický.
Tak se můžete těšit na další bylinné lahůdky.
A pokud máte náhodou pocit, že vám v posledních dnech nastala navzdory běhání mezi školami, školkami a kroužky bylinková okurková sezóna, můžete se pustit do pokročilých akcí.
Třeba homeopatických tinktur. :-)
Já dělám souběžně dvě, vlaštovičníkovou a anginovníkovou. Takže to u nás momentálně vypadá tak, že okno je zarovnané lahvičkami matečných tinktur a tinktur s homeopatickým ředěním D1 – D3. A na nich položené lístečky a varovně vztyčený prst, aby se jich nikdo ani nedotknul a mně se tinktury nepomíchaly.
Anginovník je velice dekorativní rostlina ne nepodobná kosatci s nádhernými květy, které se po odkvětu stočí do spirály. Listy na tinkturu se většinou sklízejí během květu rostliny a nechají se macerovat v 80% alkoholu. Tinkturu je možné užívat v této podobě nebo ji homeopaticky napotencovat. Já dělám tento rok pokus s ředěním D4. Toho docílíte takto:
Do sklenice nalijete matečnou tinkturu a v poměru 1:9 ji naředíte 30%lihem. 21 x vertikálně protřepnete a máte ředění D1. Tinkturu necháte pár dní odpočívat a stejným způsobem ji naředíte na D2 a dále dle potřeby. Homeopatická ředění mají jemnější účinky, které se ne vždy kryjí s účinky matečné tinktury, a jsou vhodné i pro děti. Používá se jen pár kapek denně. Více informací najdete třeba v receptářích ing. Jiřího Janči.