Srdečně zvu všechny, kdo si chtějí poopravit svůj názor na energii vzteku a její důležitost pro život, na besedu, tentokrát ve Žďáře nad Sázavou.
Koná se 27.2.2020 v 17 hodin v Jóga Jámě, není třeba se předem hlásit, ale informace o případné účasti potěší.
Více informací v přiloženém letáku.
Krásnou neděli!
Nene, o jídle to dnes nebude, i když to tak na první pohled vypadá.
Chtěla bych s vámi sdílet něco, co u mě začalo před zhruba pětatřiceti lety jako dětská hra a vyvinulo se ve strategii, kterou používám velmi často a moc ráda. Někdy k zábavě, někdy jako potřebnou a výživnou energetickou bombu.
Tak tedy, představte si holčičku, která sedí na zábradlí před domem, všude plno sněhu, a ona vzpomíná, jak na stejném zábradlí seděla v parném létě a představovala si, až tam bude sedět v zimě. Teď tu sedí a vzpomíná na ten okamžik uplynulého léta a zároveň si představuje, že na tomtéž místě bude sedět i v létě příštím a vzpomínat na zimu a představovat si zase zimu následující a tak dále a tak dále… Mnohaletý řetězec zim a lét, jasně od sebe oddělený počasím a vším, co k tomu náleží, a přitom energeticky propojený.
Tahle hra zůstala dlouho zapomenutá a vrátila jsem se k ní až v dospělosti. Zpočátku jen tak, spontánně, když mě čekalo něco zvláštního. Nepředstavovala jsem si nic konkrétního, jen jsem vyslala do určitého okamžiku v budoucnosti energii současnosti. Vypadalo to asi takto: Teď jsem tady a za týden už budu sedět ve vlaku. A poslala jsem do toho vlaku soustředěnou myšlenku, i když zatím bez záměru. No a ve vlaku v určitý okamžik se mi vybavila ta chvíle, kdy jsem onu myšlenku vyslala.
A k čemu to všechno? Vědomě jsem s tímhle posíláním energie začala před lety, kdy jsem se vydala na týden do tmy. Byla to pro mě představa horší než noční můra, a tak jsem týden před nástupem začala posílat hromadu lásky, podpory a odvahy sobě samé. Každý den na jeden den ve tmě. Energetický balíček, který jsem si postupně, den po dni, rozbalovala a který mě držel nad vodou. Od té doby si takhle posílám energii a odvahu a lásku, kdykoli mám chuť. Je to zábavná hra, ale někdy i významná a důležitá podpora. Nač se stresovat a obávat? Nač budoucnost spoutávat svými očekáváními? Ať se odehraje, jak je třeba, protože podpůrný balíček energie už v tom okamžiku čeká na své rozbalení.
A co je k takovému vysílání do budoucna třeba, aby byl balíček účinný? Hlavně se v té chvíli dobře cítit, mít otevřené srdce, naději a důvěru. Protože ve chvíli, kdy budete energetický balíček rozbalovat, vybaví se vám okamžik, v němž jste jej posílali. A čím podpůrnější ta vzpomínka bude, tím více energie k vám doteče.
Tak krásné cestování časem přeji a třeba mi někdy napište, co jste při tom prožili.
Nebo svoje způsoby, jakými cestujete vy. :-)
Krásný večer! :-)
Enneagram
Ennegram je tisíce let staré učení, které ale nic neztratilo na své aktuálnosti. Přesvědčuji se o tom denně, když s jeho pomocí provázím lidi hlubokými procesy sebepoznání. Ráda bych základy jeho moudrosti nabídla také Vám.
ENNEAGRAM, moje láska, moje nadšení a posedlost.
Základní seminář Enneagram se uskuteční 15.2. 2020 od 8.30 do 18.30 hodin v Jóga Jámě. V ceně 9o0,- Kč jsou nápoje, drobné občerstvení a studijní materiály. A co budeme dělat? Užijeme si legraci s ukázkami z českých filmů, nasytíme mysl spoustou zajímavých informací, třeba proč se blondýnky považují za hloupé, kdo jsou preppeři a proč mají největší strach ti, kdo nemají k ráně daleko nebo dělají nejšílenější věci. Každý bude mít dostatek času a podpory, aby dokázal sám sebe poznat, odhalit svoje strachy, pomoci najít cestu k někomu blízkému.
Na pokročilý seminář Jak číst v mapách je možné se přihlásit pouze po absolvování základního semináře. Koná se hned následující den, 16.2.2020 od 9 hodin do cca 16 hodin.
Milá ženo,
společně s aromaterapeutkou Simčou Šafránkovou Tě srdečně zveme na velmi hluboký a léčivý ženský kruh.
Kruh života propojuje mnohaletou terapeutickou zkušenost, práci s uvolněním traumatu, terapeutickou práci s esenciálními oleji a rituální praxi.
Trochu se podobám princezně Karrrolíně z pohádky O princezně, která ráčkovala. Neslavím čtvery narozeniny, ale dvoje narozeniny a dva svátky.
Kromě těch klasických, které zná a oslavuje asi každý, slavím ještě den, kdy jsem se jako dospělá nechala pokřtít, jako svoje druhé narozeniny, a Beátu jako svůj druhý svátek. Má to jednu velkou výhodu, a totiž tu, že s těmito dny nejsou spjaty žádné zvyky, tradice ani očekávání. Takže si je prožívám v tichosti, bez dárků a speciální pozornosti a jsou to pro mě rok co rok překrásné dny.
Podobně jsme to měli letos u nás i se Slunovratem. Beze všech hektických příprav, úplně spontánně jsme se sešli k tomu, co by podle mě mělo být skutečným smyslem těchto dní – uvědomění si hluboké temnoty kolem nás i v nás, odevzdání toho, s čím se nechci dále vláčet, a oslavy světla kolem nás i v nás, Boží milosti a lidského společenství.
A Štědrý den byl taková třešnička na dortu toho, co jsme společně vybudovali tři dny předem. Spousta legrace u převážně doma vyráběných dárků a minima jídla – čerstvě upečeného chleba, kyselice a kuby, žádný stres a žádná očekávání. Nikdy bych nečekala, že něco takového je možné prožít s dětmi, které nejsou už úplně děti, ale už téměř puberťáci.
Letos jsem tedy ani neposílala žádná přání k Vánocům. Prostě proto, že čím více se snažíme, aby byly Vánoce takové a onaké, aby byly dárky co nejkrásnější a jídlo co nejlepší a atmosféra ta pravá vánoční, tím méně dovolíme tomuto dni, aby byl takový, jaký zrovna je. Včetně smutku, blbé nálady, věcí, které potřebují zvědomit a oplakat, abychom se s nimi mohli rozloučit a náš stín mohli s sebou přinést do právě se zrodivšího světla.
Ale vzpomínám na Vás všechny, moji milí, a přeji Vám v tyto dny mnoho lásky a otevřenosti a odvahy pojmout do svého srdce i ty, se kterými zrovna nesouzníme. A taky v lásce přijmout to, co nepřijímáme na nás samotných. A kéž je nám svátkem každý den!