Tichý advent…

Kateřina Bukáčková, 1.12.2019. Rubrika Duchovní texty

Jednou před lety se mnou moje babička sdílela vzpomínku na svoji maminku. Maminka seděla u kamen, babička jako malá holčička byla k ní přitisknutá na klíně, maminka přikládala a zpívala písničku.

Tolik lásky a něhy a nostalgie bylo v té vzpomínce, kterou si babička nesla ve své paměti přes 80 let… A já jsem si uvědomila, že to není žádná bombastická událost, žádná velká akce, ani významný den, památná chvíle, skvělý dárek. Byl to jeden z nejobyčejnějších okamžiků, kterých nám denně mezi prsty uniknou desítky.

Teď o adventu se s krásnými i méně povedenými akcemi roztrhl pytel. A mně vždycky blikne před očima tahle babiččina vzpomínka a zastaví mě. Zážitků, byť sebekrásnějších, je víc než dost. Pojďme společně čekat. V tichu, pokoře, a tím nejobyčejnějším způsobem. Takovým, jakým se narodil Ježíšek na tento svět.

Foto: Petra Vince

Věnec, na něm čtyři svíce

těšíme se na Vánoce.

Každý týden jednu svíčku

zapálíme pomaličku.

Světla bude přibývat,

my se budem usmívat.

Víte proč? Já to vím:

narodí se Boží Syn.

Homeopatie

Kateřina Bukáčková, 18.11.2019. Rubrika Postřehy

Na konci října jsem měla seminář, mnoho hodin povídání, na jehož konci jsem ztratila hlas.

Tři týdny poté žádné velké zlepšení a za dva dny další seminář a za týden další.

Nasadila jsem Spongii tosta a do pár hodin jsem měla hlas zpátky.

Homeopatií léčím sebe i svou rodinu celé roky a je mi celkem jedno, jestli ji jiní lidé považují za podvod a placebo. Jsem toho názoru, že by každý měl mít volbu zvolit si způsob léčby, který je mu nejbližší, a tak jsem okamžitě podepsala petici za za zachování předepisování a doporučování homeopatické léčby v kompetenci lékařů, farmaceutů, veterinárních lékařů a odborníků ve zdravotnických profesích.

Souzní-li s vámi tento požadavek, jeden arch mám doma, pro nežďáráky a milovníky elektronických podpisů posílám odkaz zde.

Posvátný tanec mužství a ženství

Kateřina Bukáčková, 16.11.2019. Rubrika Postřehy

Měla jsem za to, že jsem o mužsko-ženské rozdílnosti napsala dost, nicméně v noci jsem byla probuzena dalším vhledem s hlubší perspektivou. Tentokrát se mezi námi rozhořel lítý boj, protože mně se z vyhřáté postele nechtělo a mužsko-ženské polarity jsem měla tak akorát dost. Jako by nemohly nápady na blogové příspěvky přicházet v nějakou lidskou hodinu, no ne? Nakonec jsem to uhrála na remízu v podobě článku v brzkých ranních hodinách a tady tedy je.

Milí moji přátelé, kteří jste tak odolní a vytrvalí, že na facebooku čtete moje nesnesitelně dlouhé úvahy, které se na facebook vůbec, ale vůbec nehodí, a taky Vy, trochu skrytější, kteří chodíte na můj blog, dneska potřebuji Vaši pomoc. Mám pocit, že tyhle články jsou jen špičkou ledovce, který je ve skutečnosti latentní knihou. To, co dneska napíšu, někde hluboko jasně cítím, ale nevím, jestli to je zkušenost obecně ženská, nebo jestli je jen moje osobní. Budete-li chtít, sdílejte se mnou – vnímáte to stejně? Podobně? Jinak?

Tak tedy, to, co mě v noci probudilo, byl obraz posvátného háje. Co se s nimi na počátku křesťanství stalo, všichni víme. A najednou se mi jako rubikova kostka poskládal celistvý obraz posvátného mužství a mužské spirituality a posvátného ženství a ženské spirituality.

Před časem jsem psala o tom, že většina duchovních praktik a přístupů vychází z mužského prostředí a daleko více odpovídá mužské spirituální energii. Zdá se, že muž potřebuje svoji obrovskou životní sílu ovládnout a zkrotit, produchovnit a transcendovat. Používá k tomu nejrůznější formy fyzických a duchovních cvičení, půsty, sebeovládání, vytváření odolnosti a vůle. Jeho duchovní cesta se podobá stoupání po žebříku výše a výše ke světlu. Je to velmi jangový přístup ke spiritualitě.

Pro pochopení ženské spirituální kvality vyjděme opět z milostného spojení, protože ve skutečnosti je milostný akt jedním z nejhlubších způsobů propojení obou polarit. Uvidíme, že zatímco pro muže se vše odehrává tak trochu „vně“ jeho tělo, samotné posvátné splynutí probíhá uvnitř těla ženského. Podobně uvnitř ženského těla vzniká nový, nádherný a dokonalý život. Z této podstaty se vrcholná ženská spiritualita nemůže odehrávat někde v duchovních výšinách, ale přímo v samém jádru materiálního světa. Na příkladu posvátného háje, jako místa s ženským charakterem spirituality, jsem naprosto jasně chápala, že úkolem muže je transcendovat hmotu, úkolem ženy je do hmoty plně vstoupit a produchovnit ji. Žena proto nepotřebuje jako spirituální praxi žádná cvičení vůle a odříkání. Potřebuje být otevřená, tvůrčí a spontánní a kreativitou, která je její podstatou, produchovňovat hmotu. Dotýkat se půdy v posvátném aktu setí a sklízení, dotýkat se mouky v posvátném aktu pečení chleba, dotýkat se vody, dětí, svého muže, sebe sama. Tvořit slovem, hlasem, hudbou, obrazem, vyšíváním, vyřezáváním, čímkoli, kam nás srdce a vášeň volá. Nořit se hlouběji a hlouběji do své posvátné tělesnosti a darů, které přináší, například intuice, citovosti, darů léčitelství a moudrých vhledů.

Takže – zatímco tady emancipovaně ťukám do notebooku, v kuchyni mi právě kyne chleba a odpočívá těsto na snídaňové lívance. Ne proto, že jsem žena, která zná svoji ženskou roli, a naplňuje ji, aby byl muž spokojený. Ale protože jsem žena, která zná svoji moc a sílu a využívá ji pro dobro všech. Posvátné mužství a ženství spolu tančí božský tanec, v našich nitrech i v našich vztazích. A kéž je ten tanec svobodný, radostný a naplněný!

O mužích a ženách

Kateřina Bukáčková, 12.11.2019. Rubrika Duchovní texty, Ženství a mateřství

O víkendu proběhl facebookem zřejmě dobře míněný, ale nepříliš povedený pokus o omluvu a vyznání lásky mužům. Setkal se s uznáním, ale daleko více nepochopením až zděšením. Musím se přiznat, že ač cítím, že mým posláním je taky svým dílem pomáhat tomu, aby se mužská a ženská zranění uzdravila a navzájem jsme se ctili a milovali a podporovali, tahle forma nebyla šťastně zvolená. Nevím, proč by někdo měl mluvit k mužům za všechny ženy. Když jsem například slyšela, že náš život bez mužů by byl utrpení, trpěla jsem já. Tohle, myslím, nemáme zapotřebí.

Veliká vlna nevole se vznesla hlavně v tom smyslu, že tenhle přístup (Žena je ve své síle, je-li pasivní a my ženy jsme se dopustily velké chyby, že jsme vzaly mužům jejich sílu. Teď už to víme a budeme se jim snažit být dobrými ženami.) zcela neguje a devalvuje veškeré snahy žen o zrovnoprávnění postavení, získání volebního práva, práva studovat a dalších, ani dnes ještě ne samozřejmých věcí, jako například stejný plat na stejných pozicích.

Myslím si, že dlouhodobě jde především o velké nepochopení ženství a ženské energie (a samozřejmě mužství a energie mužské), domnívám se, že stejným dílem na obou stranách. Svévolně tady totiž mísíme dva zcela rozdílné pojmy: ženu a muže, a ženskou a mužskou energii. Když tedy mluvíme o ženské energii, v žádném případě nemusíme mluvit o ženě a naopak mužská energie nerovná se energie muže.

Pojďme se na to podívat podrobněji.

Navrhuji pro teď nepoužívat pojmy mužský a ženský, protože nás spíše matou, než by vnášely více pochopení. Pojďme začít od Adama (a Evy) premisou známou už tisíce let, že totiž jednota se skládá ze dvou protikladných kvalit: jin a jang. Nejsou pevně oddělené, ale jedna se pozvolna přeměňuje v druhou, prolínají se a v extrémech mění ve svůj opak. Velmi zjednodušeně jangová energie je energie charakterizovaná kvalitami jako je teplo, světlo, sucho, tvrdost, stoupá nahoru, je expanzivní, dynamická a rychlá. Jinová energie nese kvality opačné: vlhko, temnotu, pasivitu, hmotu, hloubku a klid.

Nic v projeveném světě není jen jinové nebo jangové, a tak žena i muž mají v sobě obě kvality v různých poměrech. Najdeme velmi dynamické a akční ženy a klidné a pasivní muže. A jestli tahle doba přinesla něco osvobozujícího, tak právě to, že si můžeme s těmito energiemi hrát a rozvíjet je podle svých potřeb. Jak jsem vděčná manželovi za každou přebalenou plínku, jak si užívám jangové energie, když pořádám a organizuji nějaký seminář!

Podíváme-li se ale na milostné spojení muže a ženy, všimneme si, že alespoň na úrovni pohlavních orgánů je rozdělení na jin a jang poměrně zřetelné. Stejně tak porod, aby byl hladký a rychlý, vyžaduje otevření, odevzdání a klid a jangový přístup ho spíše brzdí a komplikuje. Řekněme tedy, že je minimálně výhodné, aby žena byla schopná fungovat v jinové energii v okamžicích, kdy je to zkrátka výhodnější, a řekla bych, že o tom jsou všechny ty naše ženské semináře, ženské kruhy a rituály. Současná doba totiž jinové energii příliš nepřeje – ve skole se oceňuje rychlost, efektivita, aktivita, zatímco hluboké soustředění, citovost a spolupráce jsou stále na okraji zájmu. V pracovním životě žena naskočí do podobného výkonnostního modelu a v okamžiku, kdy se má poprvé v životě otevřít, v důvěře odevzdat a nechat svoji tělesnost pracovat, vlastně neví, co se po ní chce, protože se to neměla jak a kde naučit.

V pasivitě, odevzdanosti a temnotě je veliká síla, o tom píšu litanie už celé roky. Žena, která nemá přístup k tomu temnému, vlhkému a tichému v sobě, nemůže být nikdy ve své plné síle, ale to neznamená, že musí být taková pořád. Energie se přece může volně proměňovat, jak je zrovna potřeba, někdy mohu být muži parťákem, jindy milenkou, někdy potřebuji rozběhnout nějaký projekt a jindy se zase vnitřně usebrat, aby ve mně mohlo něco dozrát. Nehledě na to, že pasivní a temná jinová energie není pouze tichá, laskavá a ustupující, ale taky dovede být krutá a se vším a všemi je rychle a nemilosrdně hotová, vzpomeňme na fázi před menstruací.

Myslím si, že svévolně zaměňovat ženskou (jinovou) energii a ženu jako takovou vede k velkému nepochopení a zbytečné okleštění toho, čím muži a ženy jsou především – tedy mnohotvárné a těžko slovy popsatelné lidské bytosti.

Skutečné, hluboké odpuštění a smíření mezi ženami a muži přijde tehdy, když si ženy i muži zvědomí veškerou bolest, kterou na sobě vzájemně napáchali, vypláčou ji, vytruchlí ji, a když ji posvátný hněv spálí na popel. Teprve z tohoto popela může vzejít bezpodmínečná láska a rovnocenné, ale doufejme že ne genderově neutrální partnerství.

Vztek – energie pro naplněný život

Kateřina Bukáčková, 9.11.2019. Rubrika Postřehy

Srdečně zvu všechny, kdo si chtějí poopravit svůj názor na energii vzteku a její důležitost pro život, na besedu ve Velké Bíteši.

Více informací v přiloženém letáku.

Pro žďáráky je to trochu z ruky, ale třeba je někdo z vás poblíž, koho by téma zajímalo. Případně máme v autě místa pro nadšence, které ani vzdálenost neodradí! :-)

Krásný víkend!

Vztek 2019