Foto: Barbora Tomisová
Milovat sám sebe nemá nic společného s tím, zda se v tento okamžik cítím dobře nebo špatně, ale zda si dovolím cítit se špatně, nebo se za to trestám. Cítím-li se špatně a přijmu tento pocit jako informaci o svém životě, mohu se dostat do spojení se svou duší, která mě třeba volá tam, kde mám být a kam se bojím jít. Vnitřní pocit, že něco není, jak má být, nebo naopak je naprosto správně, je prvním nesmělým pojítkem s naším nitrem a vyplatí se mu věnovat pozornost. Není třeba se mu poddávat, je to jen pojítko, nic víc. Ale je velmi důležité vydat se po cestě, kterou vnitřní nespokojenost, prázdnota nebo smutek ukazují. Každý pocit, je-li pozorován a přijat, ale nelpíme na něm, vede neomylně do nezměrných hloubek našeho já, k plnosti a štěstí.
Trackback z vaší webové stránky.